Piva

Rodinný pivovar Vik

Tmavík, Green mountain, Choco brown ale,... to jsou jen příklady názvů jejich piv. Pojďte je vyzkoušet. Nebo vyzkoušejte některý ze zážitků v jejich pivovaru. Mrknout se na ně můžete tady.

Brewi

Staví na zkušenosti. Těch nejlepších sládků u nás, jejichž recepty se drží. Bez experimentů a bez kompromisů. Najděte si je.

Pivovar Maus

Nejen sezením je v karanténě živ člověk. Tak by se dal shrnout vznik pivovaru Maus. V době zlé, kdy se nic moc nesmí, toho může vzniknout hodně dobrého. Hodně dobrého piva vařeného tradičními postupy a laděného v každé další várce. To je zbrusu nový Pivovar Maus.

Holá řiť

„Lehké žití s Holou řití“ – to je jejich moto. Jednoduchý verš, jenž v sobě však skrývá závažné filozofické poselství. Každý člověk se zcela holou řití má oproti svým souputníkům velmi zjednodušený život (už jen absencí nutnosti se rozhodovat) a podobnou náladu jest možné si navodit požitím několika Holých řití – přibývající tekutina postupně vytlačí závažnost životních problémů. Jak krásné by bylo žíti ve stavu vědomí „po dvou pivech“ – ostré hrany neřešitelných situací se příjemně zakulatí, mysl ovládne zdravý selský rozum a veškerý životaběh má rázem pozitivní a radostné obrysy! (citováno z webových stránek České pivo, české zlato, neřekli bychom to líp :) )

Berounský medvěd

První zmínky o vaření piva v Berouně máme už z roku 1295. Tedy tradice hooooooodně dlouhá. Pivovar Berounský medvěd se pyšní varnami na přímý otop dřevem, tedy připomíná způsob výroby, který se ve středověku užíval. Pivo se tu vyrábí spodním kvašením z tradičních surovin. Jejich stránky najdete TADY.

Pivní turisti

Banda nadšenců se rozhodla svou zálibu v pivu posunout z pivního instagramového účtu zase o nějaký ten krok dál. Vůbec poprvé vyrazí se svým stánkem mezi lidi a v rámci Karlštejnského pivního festivalu nabídnou nejen balené produkty značek Ostravar, Pardubický pivovar nebo Cool, ale také nabídnou lahvová pivka, která se na festivalech v Čechách tolik neobjevují. Jednak to budou produkty pivovaru Saxenberg z Českého Těšína, k dispozici bude také pivo ze Safari pivovaru Dvůr Králové nad Labem a přivezou vám také moky z 1. Selského pivovárku Kroměříž... a kdo ví, pokud to aspoň trochu půjde, tak toho bude ještě víc. :) No a pokud se s nimi budete chtít spojit, tak je najdete na instagramu https://instagram.com/pivni_turisti . Těší se na vás! 

Pivotečka

Přijede Pivotečka Plzeň! A to znamená, že budete mít možnost ochutnat piva z několika českých (i německých a belgických) malých pivovarů!

Co mají v sortimentu se dozvíte tady, na jejich stránkách.

 

 

Pivovar Panaczech

Takhle. Víte, jak se skládají takové ty figurky z různých kovových částí čehokoli? Připomíná vám to něco? To se takhle jednou Ondra a Ondra už jako kluci domluvili, po jednom silném zážitku pozorování domácí výroby piva, že budou taky jednou vařit. Rok se s rokem sešel a Ondřej navrhl vlastní varnu o 500 litrech. Posléze si nechali u místního automechanika, který uměl pracovat s nerezí, vyrobit jednotlivé části pivovaru, od varny, spilky až k ležáckému tanku. V garáži. Teď vaří už v oficiálním provozu a nové varně o objemu 15 HL, kterou si pro změnu zase navrhli sami. Proste Panaczech.

Pivovar. Hostomice

To je historie. Pivo se v Hostomicích pod Brdy vařilo již v patnáctém století. Pivu se tady dařilo až do druhé světové války, kdy byl, pro nedostatek surovin, provoz ukončen. Po válce se ho již nepodařilo obnovit. Léta sloužil místnímu JZD jako opravna traktorů, místním lidem jako zdroj materiálu a tak zmizely budovy lednic, komín a také ležácké sklepy byly rozebrány a zasypány. Hlavní budova pivovaru s varnou, spilkou, sladovnou a hvozdem však přežila. Tento podnik, ač byl vždycky malý, dokázal vychovat mnoho pivovarských osobností, které se prosadily v dalších, větších, provozech zvučných jmen.

Více se dozvíte ne jejich webu https://pivovarhostomice.cz

Malý Janek

Už jste viděli Blondýnu z bazénu? Nebo Barboru nebo Americký sen? Svoboda, nejen v názvech, to je to, co láká na kvašený mok do Jinek k Malému Jankovi. Rádi se necháme překvapit odstínem bazénové blondýny i vůní amerického snu. 

Zlatá kráva

Tak co, už jste si dali Zlatou krávu? Že ne? No tak to si ji teda dáte! Ne–zapomenutý pivovar v Nepomuku. Právě tam se Zlatá kráva vaří. Sochorovi a Sladkých se domluvili a bylo na světě spodně i svrchně kvašené pivo a speciály pod vedením sládkové, ženy s velkým Ž – Žanety Petružálkové. Tak pojďte na jedno!

Pivovar Švihov

AKTUALIZACE: Omlouváme se všem, kteří jste za Švihovem chtěli přijet. Pivovar se omlouvá, ale nedorazí.

 

"NEEXISTUJÍ ŽÁDNÍ CIZÍ LIDÉ, ALE JEN LIDÉ, SE KTERÝMI JSTE SI ZATÍM NEDALI PIVO." Tak tenhle citát Roberta Fulghuma máme rádi - stejně jako Švihovští. Rodinný pivovar, pivo s příchutí koření, spousta nadšení a radosti bude dělat radost i nám. Podívejte se na jejich krásný web!

Pivovar Chotoviny

Po téměř tří stech letech začali v Chotovinách zaše vařit pivo. Na sklonku roku 2011, byl tamní pivovar obnoven panem Sergejem Mayzusem, majitelem zámku v Chotovinách. Téhož roku byla uvařena 1. zkušební várka a od roku 2012 tu máme pivečko z Chotovin s námi! Ležáky i jarní odlehčené verze piva. Uvidíme, čím nás Chotovinští překvapí na festivale! Na zdraví! Více se dozvíte na jejich webu.

Plzeňský Prazdroj

Pivo, které dobylo svět! Věříme, že ho nemusíme dlouze představovat.

Známý pro svou zlatou barvu s obsahem alkoholu 4,4 % si zachovává tenhle spodně kvašený ležák z chmele Žatecký červeňák svoji kvalitu již po staletí. Jeho výrobní postup se od roku 1842, kdy byl Prazdroj uvařen a načepován v hostinci U Bílé růže na plzeňském náměstí poprvé, pro velký úspěch nezměnil.  Do té doby pivo nemělo příliš dlouhou životnost a když v Plzni nechali vylít 36 sudů zkaženého piva, povolali do Plzně bavorského sládka Josefa Grolla, aby jim přišel vytrhnout trn z paty. Takový úspěch ovšem nečekal možná ani on sám. Bavorským postupem, ale s českým chmelem a sladem, pivo vypadalo úplně jinak. Bylo světlé, průhledné a zlaté. A takové je dodnes.

Žatecký chmel a plzeňský slad, to je Pilsner Urquell.

Ostatně o něm se nejvíc dozvíte na jeho oficiálních stránkách.

 

Kozel

V současnosti je Kozel nejprodávanější českou pivní značkou na světě. 

Hladká chuť a světle žlutá barva jsou hlavní vlastnosti 4,2% desítky. Jedenáctka s 4,6 % si získává fanoušky plnou chutí a černá varianta  s 3,8 % je nejoblíbenějším českým tmavým pivem z čtyřech různých sladů. Chmel odrůdy Premiant a tři druhy sladu jsou základem velkopopovického piva.

Historie velkopopovického pivovaru se počítá od roku 1874, i když pivo v této likalitě se vařilo už dřív. Název je pravděpodobně odvozen zkomolením  německého názvu města "Einbeck" na "ein Bock" (německy kozel), které bylo známé výrobou tmavého spodně kvašeného ležáku. Tmavým pivům se tak postupně začalo říkat "kozel".

Logo značky je převzato údajně z kresby potulného francouzského malíře, který snad zavítal do velkopopovického pivovaru a namaloval první vizuál značky.

Velkopopovický Kozel se stal známý i díky humoristickému románu Osudy dobrého vojáka Švejka nebo třeba filmu Martina Friče Těžký život dobrodruha. Rodina Ringhofferů, kteří pivovar ve Velkých Popovicích vlastnili, měli totiž úzké vztahy s Barrandovskými ateliéry. 

Gambrinus

Nahořklá chuť a sytá barva jsou hlavní vlastnosti piva Gambrinus, které se v Plzni vaří od r. 1869. Chmelová odrůda Sládek s třemi druhy sladu se snoubí v několika nově i nefiltrovaných verzím piva Gambrinus.

Desítka s 4,3 % alkoholu zažene žízeň kdykoli během dne. Jedenáctka, kterou vám na festivalu nabídneme, má hořkou plnou chuť, přitom ale vyvážené procento alkoholu 4,6 %, takže se pije s lehkostí, i když jde o nefiltrovaný ležák.

Vedle měšťanského pivovaru v Plzni, který vařil Prazdroj od roku 1842, vznikl brzy r. 1869 První akciový plzeňský pivovar. Původní přímý konkurent Prazdroje byl zapsán pod značkou Gambrinus r. 1919.

Název Gambrinus se odvozuje od patrona sladovníků Jana  I. (Primuse - Gant Primus), brabantského vévody. Pradědeček císaře Karla IV. žil ve 13. století a byl v čele bruselského sladovnického cechu. Roku 1869 se v hostinci U císaře rakouského sešla plzeňská nobilita, mimo jiné včetně podnikatele Emila Škody, který v tomtéž roce koupil plzeňkou strojírnu, s cílem založit originál české pivo. Jim vděčíme za tradiční sytou pěnu, která pivo Gambrinus provází do dnešních dnů.

Radegast

Rázná 10 od Radegastu s 4,1 % vyniká svoji hořkostí. Tři druhy chmele - Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Žatecký pozdní, jí propůjčují plnější hořkou chuť, než je obvyklé. Ryze hořká 12 se se svými 5,1 % alkoholu řadí mezi plná a výrazně hořká piva.

První várka Radegastu byla v Nošovicích v Beskydech uvařena v roce 1970 a nyní má pivovar jednu z nejmodernějších, plně automatizovaných linek na stáčení ve střední Evropě s kapacitou 50 tisíc lahví za hodinu!

 

Birell

Nejprodávanější nealko pivo v Česku. Vyrábí se ze speciálních kvasinek, které produkují minimální množství alkoholu, ale zároveň dovolují nápoji projít stejným procesem, jako absolvuje klasické alkoholické pivo. Světlý Birell byl v roce 2012 oceněn jako nejlepší nealkoholické pivo roku na World Beer Awards 2012, ale posbíral i další ocenění.

Jestli nechcete přijít o pivní zážitek, ale zároveň si nemůžete nebo nechcete dopřát alko pivo, Birell pro vás na našem festivalu může být tou nejlepší volbou.

 

Proud

Experimentální minipivovar. Sídlí v Plzni v budově bývalé elektrárny na soutoku řek Mže a Radbuzy. Lenka a Michal spojlili sílu proudu řeky a energii elektrického proudu a název byl na světě. Proud. Vaří piva, která baví.

Co se stéká v Proudu?

VODA

Voda je počátkem života i každé naší várky. Probouzí chuť sladu, vůni chmele a dá-li Bůh štěstí, jednoho dne se stane dobrým pivem. Pak jako řeka proudí krajem a šíří naši slávu.

ENERGIE

Budova, kde sídlí pivovar, roky vydávala elektrický proud. A když na čas utichla, nová energie nadšenců, jejich nápady a spolupráce daly prostoru nový smysl. Tak vznikl Proud.

HRDOST

Po celém světě hledá Proud zajímavé pivní trendy. Když se spojí s trochou fantazie, vznikne ambigram v jejich logu, který se čte z obou stran stejně.

Kingswood

Cider. Čepovaný i lahvový. Kde se vůbec vzal?

Cider je alkholický nápoj z kvašených jablek, kterých, stejně jako u vína, existuje mnoho typů. Jsou cidery perlivé, neperlivé, kvašené v láhvi i kvašené v sudech, suché, sladké i polosladké. 

Jablka se nechávají plně dozrát v sadech, musí spadnout - zásadně se netrhají. I to má vliv na výslednou osvěžující chuť cideru Kingswood, který je k dostání v suché, polosladké i sladké variantě s obsahem alkoholu 4,5-5 %.

Viper

"Zmije" mezi alkoholickými nápoji. Chcete si dát nějaký alkoholický drink, ale neděsit se obrovského množství kalorií? Viper je tou správnou volbou.

Je to kvašený nápoj, k jeho výrobě se používají pivovarské kvasnice, proto se vyrábí v pivovarech. Chutná jako alkoholická sodovka s jemně ovocným nádechem.

Spojení čisté přírodní vody, jemné chuti a alkoholu je určeno i k exportu do zahraničí, kde si Viper získává svoji klientelu díky pouhým 96 kcal na balení. Můžete ho ochutnat v limetkové a brusinkové variantě. Bez chemie.

Ostatní pitivo

Pokud jdete na náš festival jako doprovod a nejste zrovna příznivci piva, máme pro vás klasiku i novinky v alko i nealko sféře.

Od Coca-Coly až po vodu, napojíte se, i když řídíte.

Pro neřidiče a ty, kteří raději posedí ve sklípku, než ve výčepu, máme samozřejmě v pohotovosti i několik lahví vína z karlštejských vinic.